Jak výživou podpořit imunitu?

7.12.2016

MUDr. Hana Mojžíšová


O souvislosti kvalitní výživy a zdraví již pochybuje málokdo. Odborná data uvádějí souvislost až 80% onemocnění s nevhodnou životosprávou vč. nekvalitního jídelníčku.

Můžeme se nachlazení nějak účinně bránit? Určitě ano, základem je prevence -měli bychom o sebe pečovat dlouhodobě, tzn. kvalitně jíst, pravidelně se hýbat a dostatečně odpočívat. I přiměřená tělesná hmotnost je spojena s lepší funkcí imunitního systému. Nadváha a obezita je spojena s vyšší aktivitou prozánětlivých látek v těle.

Co dělat v případě akutního onemocnění?

Jaké přírodní prostředky máme k dispozici? Můžeme zvýšit konzumaci syrové cibule a česneku, která jsou známa jako přírodní „antibiotika“, dodržujeme dostatečný pitný režim, prohříváme tělo zázvorovým čajem, můžeme popíjet čaj z černého bezu a lípy, inhalujeme heřmánek (rozpouští hleny). Přírodním prostředkem v boji s nachlazením je i jitrocelový a cibulový sirup, nálev z šalvěje, kloktání slané vody, křen, zeleninové šťávy – mrkvová, mrkvovo-řepná,…

 

Které živiny a potraviny podporují imunitu?

Betaglukany, která jsou obsaženy v ovesných vločkách, rýži natural a hlívě ústřičné, minerály jak např. zinek – zdroj: luštěniny, obilniny a tykvovitá semena, selen - cibule a česnek, obilniny a paraořechy. Ořechy jsou také bohaté na vitamin E, vitaminy skupiny B a minerály Cu, Mg. Vhodným zdrojem železa jsou krom červeného masa luštěniny, slunečnicová a lněná semena a ořechy. V neposlední řadě dnes také velmi diskutovaný vitamin D má v doporučované denní dávce výrazné imunostimulační účinky. Jeho zdrojem je jednak sluneční záření a jednak v potravě zejm. rybí olej a pomoci nám mohou i obohacené vitaminem D potraviny (mléko, margariny, mussli). Slizniční bariéru a tvorbu protilátek můžeme podpořit vitaminem A, jehož bohatým zdrojem jsou červené, oranžové a žluté druhy ovoce a zeleniny. Populární vitamin C najdeme v ovoci a zelenině, ale řada studií neprokázala zkrácení sezónních onemocnění dýchacích cest při krátkodobém užívání dávek „céčka“.

Výhodnější strategií (namísto tablet z lékárny) v prevenci akutních nemocí dýchacích cest je pravidelný přísun pestrých zdrojů ovoce a zeleniny, k tomu pár ořechů, semen tykvovitých rostlin a stroužek česneku do našeho denního jídelníčku.

 

Nevyžadujme antibiotika od svého lékaře na každé „kýchnutí“ či tak trochu preventivně, abychom mohli rychle do práce. Antibiotika nám ničí i střevní mikroflóru, která je za imunitu dlouhodobě odpovědná. Takže čím častěji antibiotika, tím hůře. Své střevo tedy hýčkejme potravinami, které jsou prospěšné pro střevní flóru – jogurty, kefíry, kysané zelí, fermentovaná zelenina tempeh či kombucha. Pokud uvedené potraviny nejíte či antibiotika jste užívali, tak určitě zajděte pro probiotika do své lékárny.

 

Recept: Fermentované zelí

Nejedná se o klasicky zelí dostatečně prokysané, je to spíše „rychlovka“. Nastrouháme zelí, přidáme cibuli, sůl a kmín a napěchujeme do zavařovacích sklenic. Mezi jednotlivé vrstvy můžeme přidat nakrájený křen. Zakryjeme listem zelí, ponecháme sklenice 3 dny v teple, poté přesuneme do lednice. Průběžně již můžeme ujídat a k dokonalosti nám třeba asi 2 týdny.

 


Zpět na výpis článků