Stravujme se sezonně - tipy na podzimní jídelníček

12.9.2017

MUDr. Hana Mojžíšová


Moderním trendem je jíst sezónně a lokálně. Mnohdy již v dnešní uspěchané době příliš nerozlišujeme, co je sezónní a těžko bychom doma v kuchyni uměli tak dobře čarovat ze sezónních produktů, jak to uměly naše babičky.


S podzimem v dnešní moderní době již příliš neubývá pestrosti sortimentu ovoce a zeleniny v supermarketech, ubývají plody lokální a na čas končí nabídka dnes tak populárních farmářských trhů. Pokud zaměříme pozornost na skutečně sezónní podzimní druhy ovoce a zeleniny, trochu nám virtuální sezónní obchod připomene nabídku v obchodech v době minulé. Ze sortimentu ovoce to budou dnes trochu opomíjená jablka, hrušky, švestky a v zelenině je výběr o něco pestřejší: kořenová zelenina, podzimní dýně, cukety, květák, pórek, červená řepa, kapusta, křen, zelí a brambory. Když se zaměříme ze zmíněných produktů třeba na hlávku zelí či brambory, docela určitě můžeme říci, že byly v našem zeměpisném regionu nedílnou součástí či spíše základem tradičního podzimně - zimního jídelníčku. Dobře se tyto plodiny dlouhodobě skladovaly v domácích podmínkách. Právě hlávky zelí byly pro naše předky velkou zásobárnou vitamínu C, kdy se na každého člena rodiny nakládalo několik kilogramů zelí, které zajistilo přísun potřebných vitamínů.

 

Chladnější období s nižším příjmem pestré a čerstvé stravy nese sebou i nejrůznější nachlazení, proto krom zelí si můžeme připomenout několik dalších přírodních „léků“ na podporu naší obranyschopnosti. Nakládané kysané zelí, syrová cibule a česnek, cibulová šťáva a křen, „nelokální“ citron, užívání medu a moderněji zázvor, který je nezbytnou součástí indické a čínské kuchyně. Naše babičky ještě využívaly k domácí léčbě i v prevenci řady onemocnění přes léto nasušené bylinky – heřmánek, lichořeřišnici, lipový květ, šalvěj…

A jak by měl tedy náš podzimní jídelníček vypadat?

V dnešní moderní a uspěchané době, kdy máme přirozeného pohybu pomálu, měli bychom udržovat obdobný režim příjmu a výdeje energie jako po zbytek roku. To znamená omezovat tučné a sladké pochutiny, které jsou pro naše kraje tradiční a snažit se i v zimě „ředit“ naše jídlo přídavkem zeleniny.

Podzimní kuchyň si můžeme prozářit žlutooranžovou dýní, kterých se nabízí na trhu celá řada druhů. Jistě většina z nás již zvládla některou z variant dýňové polévky či vyzkoušela dýňové pyré na způsob bramborové kaše jako přílohu k masu. Můžeme postoupit letos zase o krůček dále a zkusit třeba dýňovou omáčku na těstoviny či noky, dýni pečenou nebo zapojit dýni i v sortimentu dezertů – řada variant dýňových koláčů, dýňový dort, marmeláda... Dýně je bohatým zdrojem řady vitamínů, minerálů, nenasycených mastných kyselin a i látek s protirakovinným účinkem. Má řadu léčivých účinků - posiluje imunitní systém, příznivě působí na nervový systém, srdce, ledviny, snižuje hladinu tuků v krvi, regeneruje tělesné buňky, podporuje správnou funkci slinivky břišní apod.  Semínka můžeme po opražení chroupat či si koupit ze semínek vylisovaný dýňový olej.

 

Jistě nezůstaneme v zimě jen u zeleniny.  Co je nám příjemné v zimě jíst?

Určitě sem budou patřit polévky – jak klasické tak moderněji i ty krémové, které nám některým možná rozšířily domácí repertoár v kuchyni. Luštěniny a kvalitní obiloviny také patří k těm zemitějším jídlům, které nás zasytí na delší dobu. Ranní obilné kaše se již staly rituálem nejen hubnoucích žen a slečen, ale jsou pravidelnou snídaní řady nejen sportovců. Pomalé pečení a dušení, vaření z jednoho hrnce to jsou také spíše zimní témata, trochu opouštíme saláty ze syrové zeleniny. Nezavrhneme ale syrovou zeleninu zcela. Je zásobárnou enzymů, které potřebuje naše tělo pro správné fungování. Nedostatek čerstvé zeleniny, můžeme částečně hradit i klíčením některých luštěnin (neloupaných). Snadno klíčí např. fazolky mungo, které se někdy označují jako zelená sója, ale o soju se nejedná. Klíčením se zvyšuje výživová hodnota luštěnin i se zlepšuje jejich stravitelnost, musíme však být pečliví na přípravu - pravidelné proplachování, skladování a včasnou konzumaci klíčků.

Kratší dny a dlouhé večery, kdy se nám již do zimy někam nechce, můžeme využít k experimentování v kuchyni.  Co třeba domácí chléb? Můžeme vyzkoušet  kváskový. Budeme překvapeni, že nám chléb vydrží týden (pokud ho hned nesníme), tak jak to bývalo za časů našich babiček.  Je také zdravější. Přítomnost bakteriálních a kvasinkových kultur zajistí větší produkci vitaminů a enzymů, štěpí dlouhé řetězce škrobů a chleba je pro naše tělo stravitelnější.

Podzimu a následné zimy se tedy nemusíme bát, stačí zásoba zelí, cibule, česneku, medu, česneku, křenu a zázvoru abychom byli zdraví a mohli se krom práce věnovat tomu, co nás těší.


Zpět na výpis článků